Klášter Zlatá Koruna

Klášter Zlatá Koruna se nachází cca 8 km severně od Českého Krumlova ve směru na České Budějovice. Přemysl Otakar II. daroval klášteru, který založil, údajný trn z Kristovy koruny, jenž předtím získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na Přemyslovo přání byl klášter podle této relikvie nazván Svatá Trnová Koruna (Sancta Corona Spinea). Je doloženo, že na počátku 14. století došlo ke změně názvu na Zlatá Koruna, pravděpodobně v souvislosti s velkým bohatstvím kláštera. Tento lidový název se přenesl i na obec vzniklou v blízkosti kláštera, který sám však stále užíval svého původního jména.

Existence velice zajímavé pedagogické aktivity - Zlatokorunské školy - je spjata s posledním opatem kláštera Zlatá Koruna Bohumírem Bylanským, neboť roku 1772 zde založil tzv. normální školu, která navázala na didaktický odkaz díla Jana Amose Komenského. Výuka byla vedena v mateřském (českém) jazyce a velký důraz byl kladen na názornost výuky. Pro potřeby této školy bylo vytvořeno 69 názorných obrazových tabulí, mapy a portréty významných osobností vědy, kultury, umění, filosofie, teologie aj. Tyto učební pomůcky jsou dnes uloženy v depozitářích Státního hradu a zámku Český Krumlov.

Školní kabinety byly doplněny o sbírky rostlinných herbářů, zvířat, minerálů a o mikroskopy a magnety, na kterých se prováděly fyzikální pokusy. Součástí výuky byly i drobnější divadelní kusy, které žáci secvičovali při vyučování. Důraz byl kladen nejen na teoretické vyučovací předměty, ale zejména na získávání praktických dovedností v oborech sadařství, pěstitelství, vinohradnictví, včelařství, chovatelství, zpracování lnu a domácí práce - pečení, praní, tkaní, šití či pletení. Zvláštností bylo chování bource morušového. Kromě čtení, psaní a počítání byl tedy značný důraz kladen na získávání pracovních dovedností a návyků. Tyto lidské činnosti jsou zachyceny na jednotlivých výjevech vyučovacích obrazů.



Co mě na tom ovšem nadchlo úplně nejvíc - ve třídách bylo skoro 40% dívek - na tu dobu určitě unikát.